A učí mne, dál a dál. Být v přítomnosti je otázka přežití. Já vím, vždy i byla, jen se vzrůstající energií čím dále více. Myšlenky na budoucnost nebo minulost? U mne čím dále vzácnější. Nadále mne ale „rozptylují“ myšlenky na jiné lidi. Telepatická propojení, do kterých směřuje moje energie. Pokud jsou krátké, duše se propojí, načítám, předám, někdy i přijmu nebo krátce poléčím, nabiju a konec…vše je jak má být. Jen se k tomu nevracet, myslí nerozebírat. Pak vznikají domněnky a konstrukce. Zapojují se emoce, zkrátka ego. Z minutového přenosu se stává půl hodinová ždímačka mé vlastní energie. Nemluvě o tom co vysílám… O ničem a k ničemu.
A učí mne dál, o svobodě. Hlouběji a hlouběji.