Vědomí mne učí, všemi cesty a neustále:
Já jsem tvůrce i ničitel. Neustále ničím a tvořím nové světy. Bytí je hra, která má svůj smysl. A tou je láska. Ta prostě jest. Ve všem. V mé tvorbě i v ničení. Jenom jí nevidíme. Ne hned, hra se pak nerozehrála. Nebyla-by oddělenost, iluze, co jí umožňuje. Náš projev v tzv. fyzických tělech, nic, co známe na Zemi.
My lásku nevidíme, jelikož z ní máme strach. Milovat znamená ztrácet, bolet, TRPĚT…to je náš vzorec. OPRAVDU? Ne. Je to jen starý program. Náboženství, společnost, výchova…. Zarytý je dost.
Já nevím, zda byl Ježíš ukřižován, to mi můj Mistr, moje srdce, ta nejnádhernější část mne SAMA, nikdy neřekl. Že prý to vůbec není důležité. Ale na kříži nikdy nezemřel. Tak mi sdělil, mnohokrát.
On je opravdu boží, laskavý s velkým smyslem pro humor. On = vy = já = JÁ. Ve své pravé podstatě.
Milovat, znamená zvyšovat vlastní vibraci = vibraci Vědomí. Osvobodit se. Bez strachu zničit a pak vytvořit NOVÉ, nádhernější světy. To je ta pravá podstata.
Barbora Aruna
