ZRANĚNÁ LÁSKA nás vede k tvorbě různých kulis pro naše životy. Spousta z nás, v dětství, málo nebo nemilovaných, se podvědomě snaží PŘITÁHNOUT LÁSKU SVÉHO OKOLÍ, ZAUJETÍM JEHO POZORNOSTI. A to různě: nemocemi, podáváním perfektních výkonů, excentrickým chováním, přesvědčováním/dokazováním výjimečných schopností a nadání.
I služba jiným může mít tento skrytý důvod. I léčitelství. Zde to psychologie to nazývá komplex spasitelství.
STRACH A POCIT NENAPLNĚNÍ nám často řídí životy. Jejichž podstatou, tady na zemi, je UZDRAVIT SE.
Často se ale mýlíme, když věříme, že je to naše okolí, náš svět, který musíme „ vyléčit“ nebo „zachránit“.
Ano i ne -:)…. Jsme to my samotní, JENOM MY, KDO UZDRAVIT SE MÁ, zde na zemi.
A je úplně JEDNO V JAKÉM MATRIXU. Hnát se silou vůle za úkolem nebo „posláním“ je velká chiméra. Vždyť milá prodavačka, s prozářenými očima a otevřeným srdíčkem, může být mnohem větším léčitelem, než proslulá šamanka.
NEJSEM O NIC LEPŠÍ ANI HORŠÍ JAKO OSTATNÍ.
Přišla jsem na zem, abych prošla temnotou a našla v ní světlo. Jelikož není ho bez temnoty. Proto, abych se vyčistila a uzdravila. Vnímala svět OČIMA SRDCE.
To se hezky říká, že ano, takový „ezoterický kec“ -:) Prakticky to vnímám/prožívám takhle: podívat se každé živé bytosti přímo do očí, a v důvěře, TOTÁLNĚ SE OTEVŘIT V TOMTO KONTAKTU. I kdyby se mi právě nechtělo a moje ego (rozum) říkal jinak. V takové chvíli nemůžu, necítím jiné nežli JEDNOTU, přijetí, smíření a totální klid. Intuitivní vjemy. Laskavý soucit….SVÉ PRAVÉ JÁ. SVOJÍ PODSTATU.
Jen tímto chci žít svůj zůstávající čas, tady na zemi. A udělám vše proto, abych tohle cítila a žila každičký okamžik svého života. A s každou bytostí, se kterou se potkám.
Až stane se to, pak zcela naplněná, splynu s LÁSKOU a stanu se vším, LÁSKOU stanu se. Protože TOHLE JE NAŠE PRAVÁ PODSTATA. Nebojte se jí otevřít. Neznám fakt nic lepšího.
Lásku totiž nelze získat ani ztratit. LÁSKA PROSTĚ JE. VŠUDE kolem nás i v nás. Jenom ji jaksi nevidíme. Nebo si jí pleteme s přitažlivostí a vlastněním. S představami o tom, jak by měla vypadat. Tohle všechno jsem již zažila... A žádné, resp. dlouhodobé štěstí mi to nepřineslo.
Proto prosím, uzdravujme SEBE. Protože jedině tak činíme zdravější všechny části nás sama, t.j. naše blízké, naše okolí, celý náš malý svět a nakonec i celý nekonečný vesmír.
FUNGUJE TO SKUTENĚ I PRAKTICKY. Výrazně se mění mé vztahy, zlepšují se - nesmírně. Žiju čím dále, tím více v kráse, klidu a dostatku. Každý den, hodina je pro mně darem. Každé jedno setkání. Radostné a vzrušující.
A tak si hraju a miluji a těším se jak malé dítě...co nového mi život zase přinese.
S láskou,
Barbora
