Vždy jsem měla v paži, co si kdo o mne myslí.
Kundalini transformace, tuto mojí „náturu“, přivedla až k dokonalosti. Dělám prostě to, co má energie (=duše) chce. Čím dále, tím více. V každičkém okamžiku. Emoce, slova i pohyby těla vyvírají ze mě nepředvídatelně a často nepochopitelně. Nejenom pro okolí, pro mne samu, stejně tak. Jako malé dítě, nebo blázen (?) poslouchám vnitřní popudy své duše a pak je hned „realizuji“. Bez potlačování. Bez cenzury. Bez nesmyslných her. Sama před sebou.
Když mne oslovil Daniel, s nabídkou společně vést jeho seminář „Moje přirozenost“ a já si přečetla jeho obsah, moje první reakce byl: Huronský smích a slova: „….ty ses pos*al, to si ze mne děláš kozy... Já???“
Já mám vést nahatý seminář? Já, co se větší část svého života styděla za vlastní, zneužívané tělo? A úspěšně se od něho odstřihávala, nenáviděla se a ubližovala si všemi možnými způsoby. Styděla se za vlastní sexualitu a první čakru potlačovala, jak jen to šlo. Až to již dále nešlo. Bohudík -J
A pak jsem si řekla. A právě proto. Léčím jen, čím jsem prošla. Co jsem se sama naučila, jenom to předávám.
…. Milovat sebe. Hluboce a bezpodmínečně. Tak, že zmizí veškerý strach být sama sebou. Naplno. A na všech úrovních. Ve vlastní = boží, PŘIROZENOSTI.
Další překvapení nastalo, když mi Daniel ukázal návrh programu semináře. Já ani nevím, co jsem očekávala. Že budeme slovně rozebírat naše traumata a řvát u toho bolestí. Zase a znova? Tak jako u většiny seminářů. Tak jako větší část našeho života? Že lidem budu vytahovat kostlivce a čistit i tam jejich rody a minulé životy. Jako bych toho, u vlastní práce, neměla docela dost. Daniel přišel s konceptem lehkosti a hravé legrace. Pohybu, dynamiky a zábavy. A to všechno skrze tělo a s ním spojené, vlastní pocity. Líbilo se mi to, čím dále více. Žádná zdlouhavá rozebírání emocí, jak jinak, jen myslí. Jenom jejich rozeznání a vyjádření, v bezpečném prostoru. S podporou skupiny, s přijetím a respektem. Žádný nátlak, jen uvolněnost, super sranda a současně…zcela přirozené a plynulé zpracování toho, co je potřeba. I toho podvědomého a „hlubokého“, těžkých traumat nevyjímaje.
Jdu do toho! A moc ráda. Přikládám odkaz na web, kde najdete veškeré informace, včetně možnosti přihlásit se k účasti.
Praktický seminář doslova na tělo (moje-prirozenost.cz)